Procházka s Angee

Ráda bych vás seznámila s příběhem mého psíka. Vše se odehrálo, když jsem šla s Angee na večerní procházku lesem. S Angee jsem si hrála, házela jsem ji klacky a tak různě jsme blbly. A když jsem hodila Angee klacek, tak neběžela za klackem ale běžela dál po cestě až se mi ve tmě ztratila. Volala jsem na ni, ale měla něco zajímavějšíhona práci, je to přece ještě jenom roční štěňátko a mě tím pádem nevnímala.

Stála jsem na místě a poslouchala jsem jestli něco neuslyším a za pár minut jsem uslyšela štěkání, tak jsem si myslela, že tam je nějaká osoba, ale když jsem na ni opět začala volat, tak se nevracela. Rozhodla jsem se, že půjdu za štěkotem. Když jsem došla k ní, tak na zemi něco leželo a Angee ležela u toho a kňourala.

Ležela tam malinká srnka, měla zlomenou nohu a nemohla chodit a vůbec se nehýbala, byla vyčerpaná. Šla jsem k té malé srce a snažila jsem se ji postavit ona se vůbec nebála a ani se nebránila stoupla si na tři nohy a čtvrtou měla skrčenou. Já jsem použila vodítko od psa a dala jsem jí ho okolo krku, srnka se o mně opřela a šla vedle mně, celou dobu byla o mě opřená a nechala se vést skákala po třech nohách, ale snažila se a taky i já a můj pes šel vedle nás, šli jsme za myslivcem, protože bydlím kousek od něj. Když jsme k němu přišli, tak mě pochválil, že jsem ji tam nenechala ležet a já byla šťastná, že můj pes ji v té tmě našel. Jsem na Angee moc pyšná.