Sárinka se našla

O prázdninách jsme jeli s rodinou a s babičkou na chatu za dědou ten tam něco spravoval.Mají chatu na vesnici a blízko nich mají chatu i teta se strejdou a zrovna když jsme tam přijeli tak tam byli taky.Vybalili jsme si babička uvařila oběd a najedli jsme se.Asi tak za 2 hoďky přišel k nám bratranec jestli nechceme jít ke kravínu na seno, že bychom hráli různé hry.Tak jsme šli máma řekla,že za chvilku přijde za námi se Sárinkou. Když jsme tam došli byla tam kupa sena..Já s bratrancem jsme lezli na seno ale sestra zůstala dole,asi po půl hoďce jsme viděli mamku jak jde k nám ze Sárou a přinesla nám vodu.Řekla že se půjde projít k lesu bylo to od kravína docela blízko.

No a jak jsme byli na seně tak jsem najednou slyšeli křiky. Zrovna od těch míst kam šla máma se Sárou. My s bratrancem jsme byli úplně nahoře na seně a viděla jsme k lesu. Viděli jsme jak tam máma drží nějakého cizího psa. A jak volá Sáro do mě vjel takový strach,že se Sáře něco stalo..tak sem seskočila dolů ze sena a narazila jsem si nohu,ale mě to bylo jedno i když to bolelo ale utíkala sem za mámou..ta mi řekla že Sára někam utekla do křoví..a zrovna u toho křoví byla průtrž s vodou bála sem se aby do ní nespadla...pak máma toho psa pustila a hledala jí.

Utíkala sem to říct sestře a bratrancovi ty nám ji pomáhali hledat.Asi jsme ji hledali půl hodiny,bála sem se že jí už nikdy neuvidím, už mi málem začali stékat slzy měla sem fakt strach..nevěděla sem kam mohla utéct..na toto místo chodíme skoro pořád když přijedeme na chatu a nikdy se to nestalo..řekla sem si třeba mohla utíkat domů když si tu cestu pamatuje..ale pak sem si řekla že je to blbost.Nevěděla sem kde hledat tak sem řekla mámě že se půjdu podívat k ty průtrži..máma mi řekla že ne že je to nebezpečný,že bych tam mohla spadnout,ale mě to bylo fuk,že bych tam mohla spadnout teď mi šlo jen o Sárinku o nic jiného ne.

Tak sem tam šla byla sem opatrná,ale tam nebyla.Řekla sem mámě že to půjdu říct babičce..jak sem běžela tak sem úplně nevnímala svět..utíkala sem přes silnice ani sem se nerozhlížela bylo mi to jedno hlavně abych našla Sárinku...už mi tekli slzy..no a zázrak doběhla sem k babičce a než sem stačila popadnout dech tak vidím Sárinku jak je v náručí u babičky úplně se klepala spadl mi kámen ze srdce..byla sem tak šťastná,že se jí nic nestalo..s pláčem sem jí objala.. pak sem hned zavolala mámě a spol... a ty za chvilku přišli...byla sem tak ráda že se jí nic nestalo..

Kdyby jsme jí nenašli tak bych bez ní domu neodjela...pořád bych jí hledala...je to můj poklad..a teď když na to místo chodíme tak jí radši držím v náručí..!