Příliš brzké odloučení kotěte od matky

Chtěla bych se s vámi podělit o svou zkušenost s kotětem odstaveným brzo od maminky. Každý kdo se rozhodne pro takový krok by si měl dobře rozmyslet zda má dost času a trpělivosti se o takového drobečka postarat.

Standardně jdou koťátka od maminky ve 13 týdnech života, ale jsou situace kdy toto prostě není možné ať už kvůli majiteli kočky nebo kvůli nemoci či úhynu kočičí maminky. Když jsme se rozhodovali letos v létě o pořízení kočičky přemýšleli jsme zda navštívit útulky, nebo si pořídit kočičku čistokrevnou v tomto případě bych volila kočičku s PP.

Ale osud tomu chtěl jinak. Dozvěděla jsem se o paní zde u nás která měla koťata asi 2týdny stará od polo dlouhosrsté kočičky ovšem neznámého otce. Šla jsem se s dětmi podívat a zjistit co a jak. Reakce oné "chovatelky" mě natolik překvapila že jsem neváhala a jedno z koťátek jsem si zamluvila. Bylo mi totiž jasně řečeno "buď si je někdo vezme nebo pudou z baráku hned jak začnou sami baštit!" Pro mě milovníka všeho zvířectva něco co prostě nelze pochopit. Domů jsem přišla s hotovou věcí, až bude kočičce 8 týdnů donesu si ji a začal kolotoč pořídit vše potřebné. Bohužel jak jsem se mýlila koťátkům bylo na 6 týdnů když se ozval telefon a co jsem slyšela my vzalo dech: "buď si kotě vem nebo de a hotovo".

Nečekala jsem na nic popadla jsem bundu a letěla jsem pro kočičku v hlavě si mi honili myšlenky jak by takový drobeček mohl někde na ulici přežít a majitelce maminky bych nejradši dala pořádně co proto. Ale naštěstí jsem se ovládla. Kočičce jsme dali jméno Sisinka a začal kolotoč péče o mrňouska. Věděla jsem od zkušenějších chovatelů že to není nic lehkého? ale tohle bylo moc. Sisi neměl kdo naučit že kousání bolí že při hře se nevystrkují drápky a hlavně nebyla vůbec zvyklá na lidský dotek. Pokud si jí chtěl kdokoliv pohladit okamžitě kousala a sekala pacinkami byla jsem z toho nešťastná. A pak přišel další problém zjistili jsme že Sisinka neztratila sací reflex takže kdykoliv jí chyběla maminka přisála se na nás bylo jí jedno jestli na triko nebo holou ruku a sála tak jako když saje kotě od matky.

Myslela jsem že ji to postupem času přejde ale bohužel nepřešlo a prý už ani nepřejde tuhle vlastnost už bude mít stále do konce jejího života. Pevnou vůlí jsme to zvládli na tento nešvar si zvykli a správným krmením jsme s drobečka který vážil 420g vypiplali kočičí slečnu která má 2kg ve svých 4měsících? ale řeknu Vám je to veliká fuška a moc bych si rozmyslela podstoupit to znovu protože je to dost vysilující koukat na koťátko jak chce cucat mléko od maminky a maminka nikde. Sisinka je dnes již moc mazlivá kočička, pomohl nám náš Zrzeček kterého někdo vyhodil toulal se po okolí a tak jsme ho adoptovali Sisi si s ním hraje a jak se hašteří zjistila jak bolí kousnutí a seknutí drápkem takže dnes je to milá kočička která se nechá muchlat i od dětí proto bych chtěla poradit všem kteří se rozhodnou ujmout se tak malého kotěte je vždy lepší mít koťata dvě, vyblbnou se spolu a nebudou Vás lovit a okusovat.